Tak tohle bylo fotbalové představení, po kterém by měl každý divák dostat automaticky prášky na nervy. Domácí Dešenice remizovaly s Polešovicemi 2:2, a i když výsledek vypadá jako nudná remíza, opak je pravdou. Byl to zápas, který začal jako sprint Usaina Bolta a skončil jako nedělní procházka po obědě.
Ještě než vůbec začalo hrát, visely nad stadionem mraky a všichni doufali, že nezačne pršet. Asi tušili, že fotbalový bůh dnes bude mít smysl pro humor. Domácí vyrukovali s odvážným rozestavením 3-1-2-1-3, což je formace, kterou by trenér bruslařského útvaru nazval „kreativní improvizací“. Hosté odpověděli klasickým 4-4-2 a zdálo se, že vědí, co dělají.
Ale ouha. Osmá minuta a Chen Maldram technickou střelou, na kterou brankář neměl ani teoretickou šanci, otevřel skóre. Dešenice vedly 1:0 a domácí fanoušci se začali objímat s cizími lidmi. Jenže radost jim vydržela přesně jednu minutu. Leon Ilse se prohnal středem hřiště, vypadal, že se rozhlíží, kde si dal svačinu, a pak vystřelil k pravé tyči. Michal Úlom stál na brankové čáře jako solný sloup a nechápal, jak se míč ocitl za jeho zády. 1:1.
A jako by to nestačilo, v desáté minutě Alex Matluch z Polešovic nezvládl rozehrávku, míč se dostal k Maldramovi a ten ho prostrčil brankáři přímo mezi nohama. 2:1 pro domácí. Říká se tomu „rychlý start“, ale tohle už byl sprint ve stylu „kdo dřív přijde, ten dřív střílí“. Diváci se sotva stihli posadit.
Zbytek prvního pololetí byl jako sledování dokumentu o spánkové hygieně. Dešenice si v 42. minutě dali pomalou sérii přihrávek, která uspala celou obranu Polešovic, Mather Mackrell se probudil, rozběhl se za přihrávkou a vystřelil přímo do hrudi gólmana Duglase Rowleyho. Ten si pomalu stoupl s bolestivým výrazem, jako by právě zjistil, že mu doma vyhořela trouba. Do šaten se šlo za stavu 2:1 a s 64% držením míče na straně domácích.
Druhá půle začala tím, že Sebastian Lešo poslal centr, který omylem přistál před vlastním brankářem. Polešovice se dostaly k míči, ale gólman si s pokusem poradil bez problému. V 52. minutě hosté změnili taktiku na „všechno do útoku“, což zřejmě znamenalo, že se obrana šla podívat na bufet. Maldram je pak pořádně potrápil svými driblinky, ale přihrávka do vápna nepřišla, Radomír Kozbell míč sebral a poslal ho do středu hřiště.
V 61. minutě zářil Vlček, jeho dnešní výkon by se dal popsat jako „oslnivý“, a v 62. minutě dostal Mackrell žlutou kartu. Zřejmě měl držet pusu zavřenou, ale to je u fotbalistů známý problém. V 64. minutě přišlo trhliné zranění po faulu, Velislav Kőppl opustil hřiště s rukama nad hlavou, ale rozhodčí ho nepotrestal. Libor Presler se rozběhl na plac.
V 70. minutě Maldram běžel po křídle, hledal spoluhráče před gólmanem, ale přihrávka šla přímo na paty. V 73. minutě centr Polešovic letěl do šestnáctky, Lešo lehce postrčil soupeře a Milan Felber míč nevyužil. V 83. minutě se Dešenice přeskupily na 4-5-1, což vypadalo jako když se snažíte složit IKEA nábytek bez návodu. Felber v 84. minutě potrápil obranu, ale Lešo míč sebral a poslal ho do středu.
V 85. minutě trenér Dešenic signalizoval střídání, Maldram šel dolů a Erich Jurůj se zahříval. V tu chvíli Adalbero Sprinkhorn využil zmatku v obraně Polešovic, ale jeho střela letěla hodně vedle. A pak přišla 86. minuta. Nataniel Becher poslal centr do vápna, míč našel Vinzeneze Sauerberga, a ten bez milosti vystřelil. 2:2. Dešenice rázem změnily taktiku na „normální“ a v 89. minutě na „The M back the defence“, což zní jako název nové aplikace, ale ve skutečnosti to znamená, že se všichni stáhli dozadu. V 90. minutě přišly „krátké přihrávky“ a druhý poločas skončil s 62% držením míče pro domácí.
Po zápase byl trenér Dešenic viditelně rozčarovaný: „Měli jsme to v hrsti, ale ztratili jsme koncentraci. A taky jsme měli štěstí, že jsme neprohráli. Maldram dal dva góly, ale pak si myslel, že je Messi a zapomněl, že fotbal je týmový sport.“ Chen Maldram k tomu dodal: „Chtěl jsem dát hattrick, ale míč mi utekl. Aspoň že jsme neprohráli.“ Trenér Polešovic naopak zářil: „Bod venku je vždycky dobrý. A ten gól v 86. minutě? To bylo jako vyhrát loterii.“
Takže shrnuto: Dešenice vedly 2:1, ale nedokázaly udržet náskok, a Polešovice zachránily remízu v posledních minutách. Fotbal je zkrátka krásný, nepředvídatelný a občas tak trochu komický. A to je přesně ten důvod, proč se na něj chodí.
>>
AI Asistent |
